Zavzpomínal jsem, jak to tehdy vlastně bylo, když se v příloze Mladé Fronty Víkend dne 17. listopadu 1989 psalo, že: „První den prázdnin uvedl Jakeš do klíčové funkce vedoucího 13. oddělení ÚV KSČ Rudolfa Hegenbarta. Tento stranický aparátník, který před tím řídil v české vládě komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a ekologickou komisi, se stal nejvyšším šéfem armády, bezpečnosti a soudnictví. Lidé, kteří ho znali z dřívějších funkcích, o něm prohlašovali, že je to schopný a kritický manažer. Ještě v únoru upozornil v týdeníku Tvorba, že 32 procent obyvatel Československa žije v silně narušeném životním prostředí…“.
Pokračovat ve čtení „„Senzační“ Analýza 17. listopadu pana Dolejšího“Ještě několik poznámek k pobavení o době dávno minulé
Úvodem
Jsem absolventem Vysoké školy politické v šedesátých letech kde jsem prožíval období Pražského jara 1968, posléze absolventem Vysoké školy ekonomické, výrobně ekonomické fakulty a dvou studií na Akademii společenských věd v Moskvě. Při přebírání Diplomu od rektora vysoké školy politické jsem slíbil, že zásadám politiky Pražského jara 1968 zůstanu věrný.
Pokračovat ve čtení „Ještě několik poznámek k pobavení o době dávno minulé“Fakta a argumenty
Kdosi mně poslal v období 17. listopadu 2020 článek z Faktů a Argumentů, Analýzu pana Dolejšího. Nestačil jsem se divit. K Analýze pana Dolejšího jsem se vyjádřil už dříve, a dokonce vedl s ním soudní spor. Vše je zveřejněno na mých webových stránkách. Byl a stále jsem přesvědčený, že ten text nebyl dílem samotného pana Dolejšího, ale skupiny konzervativců kolem městského stranického orgánu Prahy. Jak mohl vězeň minulého režimu znát tolik faktů, které s oblibou zveřejnil časopis Fakta a Argumenty?
Pokračovat ve čtení „Fakta a argumenty“Po 31 letech děkuji panu Pavlu Rychetskému za článek ze září roku 1989
Opravdu je to už dávno. Tehdy ke konci osmdesátých let v minulém století jsem se spolu s mnoha odborníky i činiteli KSČ zabýval nespokojeností mnoha vrstev naší společnosti. Poměrně hluboce jsme se zabývali ekonomickými procesy, které měly přispívat k rentabilitě a k úspěchům národního hospodářství. S desítkami odborníků akademie věd, výzkumných ústavů, výroby, vysokých škol, jsme sepsali pro ÚV KSČ dokument, který říkal mj., že:
- Nedošlo k výraznějším změnám v praktickém využívání vědy a techniky.
- Nedostatky přetrvávají v celé šíři společenského spektra.
- Dílčí úspěchy nemají výraznější vliv na kvalitu ekonomického a sociálního růstu.
- Prohlubuje se míra našeho zaostávání za předními průmyslově vyspělými zeměmi.
- Pokračuje vysoká materiálová a fondová náročnost tvorby národního důchodu.
- Zvyšují se nároky na potřebu živé práce.
- Spolupráce s průmyslově vyspělými ekonomikami je nízká.
Listopad po letech
Listopad, to je měsíc smutku. Vzpomínáme Všech svatých, Dušiček, vzdáváme úctu a hold svým nejbližším zemřelým předchůdcům. Je to i bláznivý měsíc. Počasí je nevlídné, chlad se míchá s oteplením, vlhko a lezavá zima jsou nepříjemné. Země začíná být studená, mokvající, pole a cesty rozblácené. Mlhy jim nedovolují oschnout. Příroda odumírá. Domov se stává jediným útulkem dokonalosti a krásy. Doma, pokud nemíníme být otravování poslechem kolem dokola opakujících se televizních zvěstí o množství nakažených spoluobčanů koronavirem, čteme. Vracíme se prostřednictvím románů a poezie, prostřednictvím historických fakt k životu. V minulosti hledáme v duších našeho národa pud po vzdělání, touhy po něčem vyšším, krásnějším. Hledáme poselství skutečné pravdy a lásky. Odmítáme lži a klamy, nucené povinnosti, odmítáme hořkost, která se nejednou v srdcích umístila, odmítáme svět, který nás učí lhát. Chceme se chopit celou duší idejí národních a tvořit pevné přesvědčení, posilovat odvahu, nevzdat se svého vlastenectví. Naše touhy se spojují s láskou k vlasti, s touhou v pravdě žít.
Pokračovat ve čtení „Listopad po letech“Dopisy měly a mají svůj význam
Informují, podporují, vysvětlují, oznamují, přibližují blízké i vzdálené události. V těchto dnech jsem obdržel mail od bývalého spolupracovníka na ÚV KSČ JUDr. Milana Kružíka CSc.
Pracovali jsme spolu krátký čas. Byl ale vynikající a schopnou, perspektivní osobností. Přispíval k novému pojetí stranické práce i k vývoji společnosti. Od roku 1989 jsme se neviděli. Až v posledních letech jsme se, po dlouhé době zkontaktovali. Na vývoj společnosti a využívání vhodných prostředků jsme mívali shodné názory. Nic se nezměnilo ani po 30 letech.
Pokračovat ve čtení „Dopisy měly a mají svůj význam“Tak už mně haraší!
Poslední informace, ale i různé fámy, o koronaviru, způsoby léčení, statistiky, různá postižení občanů, počty úmrtí, jsou pro každého z nás varující. Všichni sdílíme obavy, tak či onak. Varující a nebezpečné pro život každého z nás jsou problémy ekonomiky. Výrobu omezují či zastavují podniky, služby. Lidé jsou vyřazováni z pracovních procesů. Finanční problémy, s tím spojené, nevěstí nic dobrého.
Nic dobrého nevěstí ani přetížené nemocnice, únava a vypětí zdravotního personálu, pracovníků ochrany a obrany státu, dopravního systému, zastavení restaurací, hotelů, rekreačních zařízení, ochromení života vůbec. Hroutí se představy o uspokojování potřeb a zájmů lidu, hroutí se představy finančního a sociálního systému.
Pokračovat ve čtení „Tak už mně haraší!“30 let od sametu
(stručné poznámky)
Ona doba je stále živá, nevyjasněná. Slouží ale mnoha pisatelům k psaní fantastických příběhů, úvah, návodů, ke stylizaci svých pravd o svém podílu na změnách systému. A při tom mnozí u ničeho nebyli. Snad vnímali tehdejší realitu, nálady lidí z různých sociálních skupin u nás, organizovaný nedostatek banánů, pomerančů či toaletního papíru. Snad vnímali snahy velmocí v zájmu velkých zisků a světovlády, získat území, přírodní zdroje, levné pracovní síly.
Snad byli překvapení, jak rychle se zbořil socialistický systém, jak rychle odešli od moci jeho vedoucí lidé. Byli určitě udiveni! Vždyť každý z nich, aktivních pisatelů, nepočítal s převratem, nebojoval proti totalitnímu režimu, ale věrně sloužil socialistickému systému na všech stupních struktury společnosti. Ať už v KSČ, ve svazu mládeže, v organizacích Národní fronty či ve sdělovacích prostředcích.
Pokračovat ve čtení „30 let od sametu“Ještě slovo ke Slušovicím
(poznámky ke statím a článkům mnohých pisatelů)
Mnozí pisatelé, kteří ke Slušovicím vyjadřují lásku a pochopení mě nutí také se přihlásit. Já sice neumím vyjadřovat nekonečnou lásku planými slovy, ale vždy jsem je uznával a uznávám. Nevím, jestli to je, či byla láska, ale řekl bych, že to byl vždy pragmatický pohled člověka, který si uvědomoval potřeby československého národního hospodářství. Člověka, který znal koncepce a cíle hlásané komunistickou stranou v podmínkách rozvíjejícího se socialismu.
Pokračovat ve čtení „Ještě slovo ke Slušovicím“Cesty k ukamenování člověka jsou složité
Něco na úvod
K 30. výročí převratu u nás bylo v minulém roce mnoho napsáno. Od mnoha autorů. Četl jsem různé názory, velké zásluhy těch či oněch, vize různých pisatelů. Popletly hlavu mnoha čtenářům. Při čtení si vytvářeli čtenáři i svoje vlastní dedukce. Jako pravdivé je předávali svým známým. Kolotoč na druhou! Jiní tvrdili, že se ze všeho vytratila pravda. Asi měli pravdu. Aby se dospělo k objektivním pohledům, budou mít historici hodně práce.
Pokračovat ve čtení „Cesty k ukamenování člověka jsou složité“