Koronavirus

mé nesouvislé zamyšlení

Prožíváme složité období. Při zamyšleni nad problémy dneška jsem si připomenul naši okupaci fašistickým Německem, počátek 2. světové války. I tehdy to byla pro náš národ skličující doba. Zákaz vycházení, zákaz podání ruky, zákaz shromažďování, zatemnění našich myslí, odstranění výsostných znaků Československé republiky. Vznikl Protektorát Čechy a Morava. Československá republika zmizela z mapy Evropy.

Připomenul jsem si zápis v kronice naší obce po roce 1939:

Začalo období temna. Vše české bylo likvidováno. Z místní knihovny musely zmizet vlastenecké knihy, v učebnicích se zamazávaly odstavce, které připomínaly národní obrození, vlastenectví. Odstraněny byly československé vlajky a obrazy presidentů, školní a obecní kroniky. Z Pomníku padlých v 1. světové válce musela zmizet jména občanů i československý státní znak. Obec byla označena německo-českým nápisem. Občané obdrželi potravinové a oděvní lístky s určením spotřeby produktů a oblečení… Evidován byl veškerý skot. Administrativa na obecním úřadě musela být vykonávána v němčině. Došlo k zatýkání vlastenců, inteligence, Židů a komunistů. V pravidelných intervalech přijížděly kolony německých vojsk, auta s příslušníky gestapa. Zatýkali místní občany včetně žen, nemilosrdně likvidovali majetek některých občanů… Beztrestně drtili a likvidovali náš spokojený život. Zavírali, vyslýchali, mučili, likvidovali život mnoha rodin.“

Na základě vážnosti doby doporučili tehdy činitelé obce, aby politické strany se sloučily a prokázaly tím jednotnost ve smýšlení a také v jednotnosti v činech proti společnému nepříteli. Občané uspořádali sbírku na obranu státu. Té se zúčastnili dobrovolně všichni občané. Není to zářný příklad i pro dnešní dobu? Vzpomněl jsem si dnes na tu dobu počínaje rokem 1939 a konče vítezstvím, svobodou v květnu 1945 vědomě. 

S velikým uznáním oceňuji dnes naše lékaře, zdravotní sestry, lékárníky, příslušníky policie, armády a hasičských sborů, obecních úřadů všech stupňů. Mimořádné ocenění zaslouží i ti občané, mládež, důchodci, kteří se snaží šít a dávat ve prospěch národa nedostatkové zdravotnické prostředky. To je výraz vlastenectví! Poděkujme jim!

Vážím si faktu, že všichni pracují neochvějně, pospolu, lékaři, sestry, technici, dělníci, zemědělci, prodavačky v obchodech, v obchodních sítích, pracovníci dopravy apod. Všichni mají zájem, abychom byli zdraví, aby neumíraly děti, dospělí ani starci, mají rádi naši zem, náš národ. To je velká vize!

Rád, ač mně to nepřísluší, ale jako přestárlý důchodce, ve svém nitru všem srdečně děkuji. 

Těší mě, že tisíciletá zkušenost zdravotníků, organizátorů procesu léčby, spolu s moudrostí vědy mistrovsky slouží svému národu. Veliká, převeliká je síla armády vzdělaných vysoce organizovaných pracovníků naší společnosti na všech stupních.

V tomto procesu se vytrácí nesmyslné negativní úchylky některých, ale naopak těší, že se člověk člověku stává bratrem a ne vlkem. Díky zdravotníkům a jejich pomocníkům, doma i v zahraničí, věříme, že budeme znovu šťastně a spokojeně žít, pracovat i radovat se. 

Síla, aktivita, zdravotního personálu, i za cenu osobních nesnází, odstraňuje strnulost, pasivitu i nenávist. V naší paměti zůstanou jména osob a kolektivů, které každodenně od rána do noci dávají svá srdce nám všem, našemu národu a odmítají mnohá planá mluvení.

Současnost vyžaduje více jak kdy jindy znalost dějinných souvislostí i reálných skutečností. Neobejde se bez respektování skutečných faktů, ale neobejde se ani bez velikých mravních ideálů.

Važme si přírody, chraňme ji, važme si rodiny jako základu našeho státu a ochraňujme ji, mějme úctu k sobě navzájem, k učitelům, vychovatelům, řídícím pracovníkům, k našemu zdravotnímu personálu. Zanechme šarvátek a jednotně se snažme, aby zákeřná nemoc ustoupila. To je náš společný cíl těch nahoře i nás dole. 

Připomeňme si dávná slova prvního presidenta T. G. Masaryka: „My už nevěříme, jako se věřívalo, v nějakou šťastnou nebo nešťastnou planetu nebo náhodu, nýbrž každý národ dnes ve svých myslících hlavách má určitý plán a cíl pro všechnu národní práci…“

Slova platí i dnes, jsou celonárodní potřebouRespektujme doporučení! Vzpomínejme a važme si těch, kteří vedou náš národ k nekompromisnímu odporu k této nemoci.  Svou kázní jim pomáhejme!

Odmítejme byrokraty a ty, kteří proces brzdí, kteří neposlouchají pokynů. Pracujme tak, aby byl zvýrazněn národ, jeho potřeby, zájmy, jeho sociální směřování, vlastenectví. I v těchto složitých chvílích zvyšujme své národní sebevědomí 

Připomínejme si i v těchto chvílích Bílou horu, Mnichov 1939, i 17. listopad 1989, připomínejme si máj 1945. Připomínejme a ochraňujme především obrovskou jednotu národa i utrpení vlastenců, za naše národní uvědomění, za své osvobození, jejich velikou lásku ke své vlasti. 

Věřme našim lékařům. Síla lékařů, inteligence vůbec, spočívá ve schopnosti nacházet pravdu, ale také ji spolu s námi všemi naplňovat, pro zdraví a štěstí našeho národa.

Nemohu jinak než zakončit zamyšlení vzpomínkou na projev presidenta republiky Ludvíka Svobody. Dne 27. června 1970 u nás u Stříbrné studánky na Žákově hoře mj. řekl:

Váš kraj má skutečně své zvláštní kouzlo. Vrchy a údolí, husté a bohaté lesy, široká luka i pole, prameny, potůčky i říčky, malebné vesnice – to vše je tu spojeno v opravdovou harmonii. Není divu, že se náš slavný malíř Antonín Slavíček s takovou láskou znovu a znovu sem vracel. Ale nejen on. Celá řada slavných malířů, sochařů, básníků a spisovatelů i hudebních skladatelů se zamilovalo do tohoto kraje i do lidí, kteří tu žijí. Prostý půvab této krajiny je však zdrojem inspirace nejen pro umělce. Je dojemné vidět, s jakou láskou tu pečují mnozí lidé o úpravu svých domků a zahrádek. Zvlášť významné je to, že i při rychlém rozvoji průmyslu a výstavby si váš kraj zachoval nezbytnou vyváženost, zdravý vztah a soulad mezi přírodními podmínkami a výtvory lidské činnosti. Prací celých generací vznikla tak krajina, spojující dobré podmínky pro produktivní výrobní činnost lidí se zdravým přírodním prostředím…“

Rozvíjet dále náš kraj, celou naši vlast v Čechách, na Moravě i ve Slezsku znamená, aby občané byli zdraví, schopní, spokojení, měli dostatečný prostor ke své seberealizaci. Tomu může pomoci každý z nás.

Rudolf Hegenbart

březen 2020

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*