O čem se nemluvilo a proč se zapomnělo

Oficiální jednání s panem T. Baťou v roce 1988

V reagenci na televizní pořad jsem se zmínil o výrocích významného podnikatele mezinárodního významu pana Tomáše Bati. Dnes uvedu záznam z jednání z 13. dubna 1988 v Ottavě. Bez jakéhokoliv mého komentáře. Připomínám, že zahraniční cesta a obsah jednání byly schváleny českou vládou a předsednictvem ÚV KSČ.

Jednání se za Českou republiku zúčastnil místopředseda české vlády Rudolf Hegenbart, velvyslanec ČSSR v Kanadě Ján Janovic, vedoucí obchodního oddělení z Montrealu, ředitel Tradexu M. Vasovič, ředitel kanceláře místopředsedy vlády ČR J. Němeček. Za kanadskou firmu Baťa T. J. Baťa president firmy,T. G. Baťa, S. Cesari, J. P. Wleugel, J. F. Sedláček, G. Stricker, T. C. Drucker

Místopředseda vlády ČR Rudolf Hegenbart jménem generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše pozval pana Baťu k jednání do Prahy. Pan Baťa pozvání přijal s tím, že při tomto jednání bude mít možnost jednat o vyřešení starých otevřených problémů, které má firma Baťa ve vztahu k ČSSR. Panu Baťovi jde o to, aby dostal ze strany vedoucích představitelů československého státu morální satisfakci, pokud se týká rodiny pro rozvoj obuvnického průmyslu před 2. světovou válkou v Československu a dále aby si udělal konkrétnější představu o zisku, který by firma Baťa získala z průmyslové a obchodní spolupráce s Československem. Pan Baťa sdělil, že termín návštěvy by přicházel v úvahu na konec května respekt. druhá polovina června t.r.

Místopředseda vlády Rudolf Hegenbart předložil panu Baťovi následující oblasti průmyslové a obchodní spolupráce navrhované československou stranou:

  • nákup technologie, know-how a licencí od firmy Baťa…
  • nákup vybraných obuvnických a koželužských strojů…
  • kooperace při výrobě……
  • vývoz našich obuvnických a koželužských strojů přes obchodní síť firmy Baťa…
  • uzavření joint – venture na výrobu bot v některých výrobních závodech u nás….
  • uzavření dohody o využívání modelů firmy Baťa pro zlepšení sortimentu česk. výroby…..
  • uzavření dohody na vývozy čs. obuvi do prodejní sítě firmy Baťa……
  • uzavření dohody o dovozu obuvi od firmy Baťa pro ČSSR…
  • uzavření dohody o nákupu kaučuku, kůží, respekt.dalších vybraných surovin a materiálů prostřednictvím nákupní organizace firmy Baťa…..
  • uzavření dohody o prodejích potřeb pro obuvnický průmysl firmě Baťa

Pan Baťa k navrhované spolupráci prohlásil, že za normálních okolností by o tuto spolupráci zájem neměl vzhledem k tomu, že kapacitní možnosti jsou plně vytíženy. Potvrdil však, že se touto spoluprací jeho spolupracovníci zabývají z důvodu vztahových k ČSSR a dále z důvodu, že si uvědomuje, že tato spolupráce může pomoci očekávaných zisků vyřešit jeho otevřené záležitosti v ĆSSR. Pan Baťa s přihlédnutím k výše uvedenému se k navrhovaným oblastem spolupráce vyjádřil kladně. Uvedl však, že firma Baťa má zájem i na spolupráci v oblasti maloobchodu a navrhl, v rámci point-ventures otevření sítě specializovaných obuvnických prodejen, které by prodávaly obuv dovezenou od firmy Baťa, případně vyráběnou ve spolupráci mezi československým obuvnickým průmyslem a firmou Baťa.

Místopředseda vlády ČR Rudolf Hegenbart navrhl panu Baťovi, že během jeho pobytu v ČSSR by měla být uzavřena základní dohoda o průmyslové a obchodní spolupráci na základě které by došlo k uzavření konkrétních komerčních a jiných dohod. Pan Baťa k tomu prohlásil, že uzavření této dohody bude závislé od výsledků jeho jednání s Milošem Jakešem.

Jednání místopředsedy vlády ČR Rudolfa Hegenbart s panem Baťou proběhlo v normální pracovní atmosféře. V průběhu těchto jednání se ukázalo, že firma Baťa, daleko více než jiné západní firmy, sleduje politický vývoj v ČSSR, daleko více uvažuje o garanciích, které by zabezpečily jejich interesy při průmyslové a obchodní spolupráci s ČSSR.- Za probíhajícími ekonomickými změnami se snaží vidět náznaky určitých změn v oblasti politické. Vzhledem k postavení pana Bati v Kanadě, v OSN a mezi podnikateli v západních státech nechce se dostat pan Baťa do situace, aby jeho spolupráce s čs. obuvnickým průmyslem mohla být vykládána jako ústupek zemi, která jeho průmysl převzala.
Jednání místopředsedy vlády R. Hegenbart s panem Baťou přinesla pokrok v tom, že bylo dohodnuto jeho jednání v Praze a v zásadě, i když s určitými výhradami, byly odsouhlaseny oblasti spolupráce…..
Byl to první impuls k dalším jednáním!

Memorandum podepsané mezi místopředsedou české vlády Rudolfem Hegenbartem a podnikatelem presidentem firmy Tomášem Baťou. Na základě doporučení místopředsedy české vlády opravil pan Baťa část znění v dohodě.
Memorandum podepsané mezi místopředsedou české vlády Rudolfem Hegenbartem a podnikatelem presidentem firmy Tomášem Baťou. Na základě doporučení místopředsedy české vlády opravil pan Baťa část znění v dohodě.

Na základě přání ministra Kanady pro vědu a techniku pana Oberleho došlo na našem velvyslanectví v Ottawe k setkání s místopředsedou vlády ČR Rudolfem Hegenbartem. Jednání se uskutečnilo 14. dubna 1988 při příležitosti recepce.

Po uvítacích formalitách bylo z obou stran konstatováno, že se vztahy s Kanadou, v posledních letech rozšířily, o čemž svědčí vzájemné návštěvy. Vzájemné vztahy s Kanadou byly charakterizovány jako dobré a vyrovnané.

Místopředseda české vlády Rudolf Hegenbart informoval pana ministra Oberleho o účelu své pracovní cesty. Konstatoval, že existují značné reservy v oblasti vědeckotechnické spolupráce a vyjádřil přesvědčení, že pro její zrychlení by bylo vhodné uzavřít dohodu mezi kanadským ministerstvem a Státní komisí vědeckotechnického rozvoje ČSSR. Tato dohoda by vytvořila potřebný oficiální základ pro další jednání, i na úrovni české vlády a podniků ČR.

Ministr s návrhem souhlasil a doporučil, aby dohoda specifikovala témata. Přislíbil, že dá vypracovat rozbor dosavadních výsledků a vztahů. Místopředseda vlády ČR přislíbil, že česká republika se na takovém úkolu bude podílet a uvedl, že pozornost by měla být věnována mikroelektronice, biotechnologiím, životnímu prostředí a zemědělství.Ministr Kanady rozšířil tuto tématiky o dopravu a telekomunikace, které mají pro moderní elektroniku velký význam. Doporučil, abychom více využívali kanadské občany čs. původu. Uvedl, že řada z nich významně přispěla k rozvoji ekonomiky a technické úrovně Kanady. Poukázal na mnohonárodnostní charakter kanadského obyvatelstva, kde i evropští emigranti získali významné postavení v Kanadě. On sám je německého původu a ministr kanadské vlády Jelínek čs. původu. Dále měl na mysli T. ba´tu, K. Velana a nedávno zemřelého Š. Romana a další.
Bude-li návrh dohody o spolupráci pro obě země zajímavý, přijal by pozvání do ČSSR, aby se seznámil s výsledky dosaženými v oblasti vědy a techniky a dohodu by případně podepsal. V závěru poděkoval místopředseda vlády Rudolf Hegenbart za dobré přijetí v Kanadě, za návštěvu Kanadské rady pro vědu, Atomic Energy of Canada, za rozhovory, které měl s představiteli kanadského ministerstva zahraničí a s osobnostmi přítomnými na recepci.

Záznam z jednání USA

Jednání s firmou Amimpex v New Yorku 6. dubna 1988 zastoupenou ředitelem S.M. Yankovitchem

V úvodu jednání místopředseda vlády ČR vysvětlil současnou dobrou politikou situaci pro rozvoj spolupráce s nesocialistickými státy v oblasti nových technologií a přímých vztahů. Oboustranně bylo konstatováno, že je nutné všeobecné náměty konkretizovat do podoby kooperačních dohod. Následovala návštěva moderních špičkových technologií ve firmě Gerber. Byla předvedena tato zařízení:

  • Gerber Mover, mezioperační dopravní zařízení pro výrobu oděvů a obuvi
  • Model AM-5, polohovací a stupňovací systém
  • Gerber Creative Designer, počítačový návrhářský systém
  • Apex 2. návrhářský a polohovací systém na výrobu oděvů a obuvi
  • Gerber Cutter – modely S 93, 95, 91 – automatizované řezací systémy
  • Gerber Spreader, automatický pokládací stroj
  • Gerber Power Procesor, počítačový systém na optimalizaci polohování pro zlepšení kvality řezání a využití materiálu
  • Model Sabre 5 000 I/II, 3 rozměrový návrhářský systém na výrobu strojírenských výrobků, obuvi apod. ( výstup ze Sabre aplikovatelný jako vstup pro CNC obráběcí stroje)

    Po předvedení zařízení následovaly dvoustranné rozhovory, kterých se zúčastnili H. J. Gerber. president firmy, D. Patterson vícepresidenta a technický zástupce, G. Ventile vícepresident finanční, R. Treacy organizátor kooperací, P. Lanzer další vícepresident firmy, R. ryder. Administrátor firmy, S. Yankovitch ředitel Amimpex Při jednání bylo dohodnuto:

  • firma Gerber odsouhlasila a podepsala návrh smlouvy podepsané náměstkem ministra průmyslu ČR Ing. J. Steinbauerem, týkající se budoucí kooperační smlouvy na výrobu řezacích strojů v Československu. Smlouva byla předána místopředsedou vlády
  • obě strany budou pokračovat v rozhovorech a jejich budoucích pracovních vztazích, které se budou týkat i jiných výrobků GGT než řezacích zařízení
  • všechny budoucí dohody mezi oběma stranami o výrobě řezacího zařízení S 91 zahrnou také nový řídící systém C 100 vyráběný firmou GGT. Obě strany projednají a podepíší v červnu 1988 smlouvu, podle níž budou statické řezací stoly S 91vyráběny v Československu. Tento pětiletý kontrakt zahrne výrobu třiceti řezacích zařízení. Současně zahrne dohodu o výrobě komponentů řezacích zařízení do 50 % kompletních Gerber Cutter S 91 v Československu.
  • GGT urychleně připraví a předloží čsl. delegaci detailní návrh, týkající se možné aplikace jiných výrobků GGT v oděvním, obuvnickém, nábytkářském a automobilovém průmyslu v Československu
  • obě strany budou pokračovat v rozhovorech, týkajících se vývozu statistických řezacích strojů S 91 firmě Gerber na využití v kombinaci s řezacími systémy Gerber v Evropě a jinde
  • GGT ihned poskytne výkresy a vzorky nožů používaných na řezací zařízení GGT. Čs. delegace poskytne firmě Gerber do 45 dnů ode dne převzetí cenovou a dodávkovou nabídku na nože dodávané pro firmu GGT

    Na závěr jednání byl oboustranně projeven zájem o vzájemně výhodnou spolupráci. Oboustranně bylo rovněž konstatováno, že její zahájení je možno realizovat v krátkém termínu. Při osobním jednání s panem presidentem J. Gerberem pozval místopředseda vlády ČR Rudolf Hegenbart pana presidenta k návštěvě ČR za účelem projednání dalších kooperačních vztahů při aplikacích zařízení firmy Gerber v obuvnickém, oděvním a v dalších oblastech podle protokolu. Obě strany budou usilovat, aby budovaná kooperace a event. přímé vztahy se staly dobrým příkladem i pro další firmy v USA. Dobré kooperační vztahy má firma Gerber navázány například s ČLR – Šanghaí. Pan Gerber je ochoten být nápomocen při zprostředkování kontaktů s dalšími průmyslovými firmami…

    Závěry byly inspirující. Vyžadovaly další projednání na úrovní vlády ČR a také projednání na úrovni federace ve Státní komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Byl předpoklad, že mnohé se zkonkretizuje při návštěvě presidenta firmy pan J. Gerbera v ČR v červnu 1988.

    Doslov

    Mezi tím přišla z Kanady a z USA depeše našich zpravodajců vnitra, že návštěva delegace, kterou vedl Rudolf Hegenbart nebyla úspěšná a praktický prý nedošlo k žádným dohodám. Firmy v Kanadě a v USA prý nemají zájem o spolupráci s ČR. Byla to lež. Tak byl informován předseda české vlády a ÚV KSČ. Jejich lež jsem nevyvrátil předsedovi vlády ČR L. Adamcovi ani ÚV KSČ, byť byli nejvyšší činitelé informováni osobně a také jim byla předána podrobná cestovní zpráva. Z jejich strany došlo k zásadnímu opatření. V červnu 1988 jsem byl, stejnou vládou a stejným předsednictvem ÚVKSČ, které moji cestu do zahraničí a její obsah schválilo, v rámci společenské přestavby a demokratizace (!), odvolán z funkce místopředsedy české vlády a schválen do funkce vedoucího 13. oddělení ÚV KSČ (!). Nemohl jsem v konkretizaci dohod pokračovat. Při příjezdu pana presidenta Gerbera do Prahy nedovedl pochopit, co se vlastně stalo, že jsem byl tak rychle odvolán z funkce a znemožněno mé další jednání s nimi. Setkali jsme se. I pan Baťa vzkázal, že by rád jednal s těmi, kteří mají o spolupráci s ním skutečný zájem a nic nehrají. Rozhodnutí našich orgánů o mém odvolání jsem nekomentoval. Věděl jsem své. I na tomto mně neznámém úseku – 13.tém oddělení ÚV KSČ jsem, po schválení gen. tajemníkem M. Jakešem, dál sledoval aktivity české vlády a SK VTIR a informoval ho. Stejně i v případě podepsaných dohod s republikou Severní-Porýní-Vesfálsko ve SRN. Vedení SK VTIR bylo znepokojeno. Někteří příslušníci Stb mě varovali, abych od jednání s nimi dal ruce pryč nebo špatně dopadnu. Takový směr se jim nelíbil a veřejně útočili, pomlouvali. Dokonce se proslýchalo, že jsem agentem Západu a oni prý na mě spoléhají. Musel jsem prý okamžitě odejít z vládní funkce. Mohl jsem však „bojovat“ s inteligencí, se studenty, s „protisocialistickými silami“, navštěvovat stranické organizace a vyprávět jak „bojovali a vítězili bolševici v Rusku“. Vypořádání se s moji aktivitou naplánovali na 17. listopad na Národní třídu. Měl jsem být, organizátorem bitky, největším vyvrhelem společnosti a odsouzen. Byl jsem zlikvidován společensky, ekonomicky, osobně i zdravotně.

    S presidentem firmy Gerber Carnet Technology, Inc. panem Josephem Gerberem.
    S presidentem firmy Gerber Carnet Technology, Inc. panem Josephem Gerberem.
  • Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    *