Autor: Rudolf Hegenbart

1. Letos si občané budou znovu připomínat listopadové události před 28 lety. Vzpomínáte i Vy rád?

Odpověď: Jde o státní svátek, respektuji ho. Tento den rozhodl o dalším osudu našich národů, o změně společenského systému. Proč bych ale měl vzpomínat rád? Pro mě začalo období velkého utrpení, nespravedlivého obviňování za údajné organizování střetu na Národní třídě v Praze, špinění, degradace, volání po nejpřísnějším potrestání. Zřejmě jsem měl jít na šibenici.

2. Odkud vycházely takové požadavky?

Odpověď: Od radikálních komunistů, kteří se domnívali, že nastal čas vypořádat se ze všemi, kteří chtěli reformy, změny praktik komunistické strany, posléze od opozičních sil, které se chtěly zbavit obhájců předlistopadového režimu. Bylo jim vštěpeno, že jsem se já „pral“ za udržení starých pořádků. Přitom jsem v Praze nebyl. Byl jsem doma na Vysočině.

3. Jak se projevovaly dle Vás útoky na Vaši osobu?

Odpověď: Útoky začaly vystoupením ministra zdravotnictví na aktivu jeho pracovníků. Prohlásil, že jsem naplánoval a dokonce řídil střet na Národní třídě 17. listopadu 1989, že za něj nesu zodpovědnost.

4. Vy jste se nebránil?

Odpověď: Ale bránil. Celý den jsem ho naháněl telefonem, ale nesehnal. Dostihl jsem ho až večer, doma. Řekl jsem mu, že na něj podám trestní oznámení pro pomluvu a urážku. Koktal, bránil se, že by on nikdy nic takového neudělal. Když jsem mu řekl, že mám písemné stanovisko pracovníků jeho rezortu, kteří potvrzují jeho výrok, změnil povídání. Prý mohl něco podobného říci, ale prý to nemyslel špatně. Nikdy by mně neublížil. Prý se nemám zlobit, omluvil se. Udělal jsem chybu, že jsem trestní oznámení tehdy nepodal. Pokračovat ve čtení „Rozhovor Rudolfa Hegenbarta s Janem Sobotkou před výročím 17. listopadu 1989“

Jakeš  – rozhovor R. Hegenbarta s přítelem Odvárkou

V posledních obdobích se M. Jakeš často vyjadřuje bojovně k období roku 1989 a jeho následky.

Odpověď: Ano, vím. Je ale podivné, že tak nečinil hned po roce 89 a v následných letech po událostech na Národní třídě 17. listopadu 89. Tehdy neměl zřejmě informace ani dostatek spojenců, kteří by ho podpořili v jeho názorech. Hýří nyní dokonce i tak složitými formulacemi jako byla možnost zasáhnout v roce 1989 mocensky byť sám byl proti tomu.

Občanům předkládá tvrzení, že převrat u nás „udělala“ státní bezpečnost v čele s prvním náměstkem ministra vnitra a dokonce i vy jako vedoucí oddělení. V rozhovorech tvrdí, jak velké programy rozvoje naší ekonomiky měl připraveny, nevšední plánovací metody, že měl připraven zbavit společnost vedoucí úlohy komunistické strany a její ideologie.

Odpověď:  Tak to je revizionismus nejvyšší míry. To nechtěl ani A. Dubček v roce 1968. V roce 1968 právě komunistická strana stála v čele demokratizačního procesu, sjednocovala všechny společenské směry a vedla společnost k demokracii. Odstranit roli komunistické strany nebylo smyslem ani ve významném slušovickém komplexu, naopak strana sehrála rozhodující roli v systému řízení a vědeckotechnického rozvoje. M. Jakeš přece dobře ví, že garantem cesty k socialismu byla právě vedoucí role komunistické strany a náš vztah k Sovětskému svazu, který on trpělivě a houževnatě rozvíjel, upevňoval. Bez těchto zásadních faktorů by socialismus u nás nemohl se rozvíjet, existovat.  Jeho tvrzení o mém podílu na převratu je směšné. Musí dobře vědět, že to nemůže být pravda.

Měl jste možnost s ním určitý čas spolupracovat a poznávat způsoby jeho myšlení a to nejen jako zástupce vedoucího ekonomického oddělení či posléze jako vedoucí oddělení Státní administrativy. Pokračovat ve čtení „Nekorigovaný rozhovor na téma bývalého generálního tajemníka KSČ M. Jakeše“

Vážený a milý příteli!

Blíží se opět volby. Při té příležitosti dovoluji si sdělit Ti svoje osobní zkušenosti a názory. Různá seskupení se budou opět předhánět, anebo se již předhánějí, v aktivitách s cílem získat  hlas lidu. Mnohá seskupení se budou vracet k událostem nedávno minulým nebo  je budou ignorovat. My ale budeme hledat sepětí minulosti s přítomnosti a naší budoucností, abychom  dali svůj hlas komu věříme, kdo nás neklame a nezklame.

Už více než čtvrtstoletí se potýká společnost s nezvyklým chaosem, který vnesli do našeho života lidé typu Václava Havla. Člověka, který nevěděl mnoho o chodu národního hospodářství, o systémech řízení, o problémech oblastí průmyslu, zemědělství, ale i nadstavby. Ač se pokrytecky hlásil před veřejností k socialismu, věděl dobře, že naváže styky s USA, se západními zeměmi, které mu pomohou rozbít vše, co vytvořila, díky aktivitě lidu, socialistická společnost, že ji dokonce vrátí před rok 1918.

Pokračovat ve čtení „Dopis příteli a zamyšlení před volbami roku 2016“