Přemýšlejme o jaru 2021

Začněme obrázkem Josefa Lady, malíře, ilustrátora, karikaturisty i spisovatele. Jeho práce vyrůstala z národních kořenů. Miloval lid. Vlast mu byla blízká, srozumitelná. Nikdy ji nezradil, neprodal. Přiložený obrázek nás může motivovat.

Chceme dobře zasít, abychom měli dobrou úrodu o žních a na sklonku roku. Potřebujeme dobře připravenou půdu, dobré osivo, vynikající, zkušené hospodáře, vynikající koně. Držet se zásady, že ne chaos, ale pořádek je duší každé práce. Naše promyšlené cíle by měly procházet nejprve hlavou, s dobrou technologií, aby práce byla úspěšná, aby byl naplněn plánovaný zisk. Odmítejme ideje černokněžníků, ale věnujme se českým technologiím uznávaných i v mezinárodních zápoleních. Buďme sami sebou a věřme svým zkušenostem, tradicím, zvyklostem. Máme krásnou vlast, vynikající lid. Našel jsem publikaci T. G. Masaryka z roku 1925 s názvem Mravní názory.

Vybral jsem jeden citát, v domnění, že může být platný i dnes. 

Posuďte každý sám.

Třeba se mýlím. Jsem ale přesvědčen o potřebě vše z minulosti si připomínat, osvojovat si mnohé zásady a také v praxi je uskutečňovat. Zásady předchůdců, klasiků, byly prověřeny životem.

Vyberme si a zamysleme se každý dle svého. Určitě to nebude na škodu. Naše vlast víc než kdy jindy potřebuje, abychom se poučili z historie.

V knize České myšlení v kapitole Poučení z historie na straně 89 T. G. Masaryk mj. píše:

„Dalším úkolem naším je vyhledat z historie našeho vývoje směr, kterým se máme brát. Musíme vědět, jak jsme se bránili, musíme hodně přemýšlet o své historii a o svém vývoji. Tu zejména je nutno uvědomit si program z doby obrození, ujasnit si, jakou jsme se brali cestou, kam směřovaly naše nejlepší hlavy. To nás povede. Uvědomíme si, že máme jít tou cestou, kterou oni začali. První z našich obroditelů byl Dobrovský… protože miloval národ… Tím směrem šel i Kollár… Můžeme všecko – slovanství i to vlastenectví – přijmout, ale musíme si je přesněji uvědomit… Ne že bychom nebyli Slované, ale Havlíček chtěl, abychom byli napřed pořádní Čechové a pak teprve Slované, aby každý začal napřed pracovat sám u sebe… Teď je určité, co je minulost – ne slovanství, nýbrž češství. Co Havlíček dokazoval svou prací novinářskou, to dokázal Palacký svou historií…“

Čtení nám všem určitě rozjasní mysl. Zakončil bych úvahu o naší jarní orbě, setbě a o práci, o našich cílech, zisku, citátem T. G. Masaryka ze Světové revoluce z roku 1925.

Problém je, aby národové velicí, ohrožující posuď národy malé a zároveň jeden druhého, přistoupili na zásadu, že všichni národové, velcí i malí, jsou rovnoprávnými státními a kulturními individualitami!“

Určitě to není třeba našim činitelům, velkým i malým, připomínat. Když někteří z nich kladou květiny ke hrobu T. G. Masaryka, Boženy Němcové, Karla Havlíčka Borovského, Jana Nerudy, Bedřicha Smetany, Karla Čapka či Františka Palackého, určitě myslí na odkaz našeho prezidenta osvoboditele, na proces a osobnosti národního obrození i na hrdiny a vítězství ve světové válce i na obrovskou prohru po 17. listopadu 1989.

Děkuji za malou pozornost textu.

Státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily!!

Rudolf Hegenbart

2021

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*