Prožíváme krásný měsíc červenec. Dovolené, dětské tábory, pobyty v přírodě. Krásná je naše vlast kam se podíváš. Samá pohoda ve prospěch naší spokojenosti a našeho zdraví. V červenci se ale také neobyčejně rozmnožuje hmyz. Spousta druhů mj. much, masařek, víří vzduchem a plní ovzduší lesních pasek a luk nepřetržitým bzučivým tónem a nejednou také otravují i nás. Zaznamenávám i existenci společenského hmyzu, který narušuje naší národní pohodu a zbavuje nás národního citu i lásky k naší přírodě. V tichosti na své zahrádce jsem se zahleděl do malé publikace z roku 1968 pod názvem České myšlení. Jsou v ní slova T. G. Masaryka o ideálech humanitních. A tak při listování knihou jsem se zamýšlel nad vznikem společenského hmyzu, který odmítá tyto ideály a cítí se světovým Evropanem zapomínajícího na tradice českého národa.
T. G. Masaryk kdysi konstatoval, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Domnívám se, že v době, která zapomíná na národní zvyklosti, na boje národa a na jeho úsilí o samostatnost, na své snahy tvořit silný a prosperující stát, jsou tyto otázky mimořádně aktuální. Při listování knihou mě napadla otázka: jaký význam tyto ideje mají pro současné vládní řídící orgány i pro ta různá soukromá seskupení, které podporuje stát? Považují tyto ideje za nepodstatné a směšné? Vzpomněl jsem si na jednu besedu s bývalým ministrem zahraničí, Bohuslavem Chňoupkem, v sedmdesátých letech minulého století. Mluvil o globalizaci, kterou nastolily západní státy. Naznačil, že podstatou této teorie je likvidace národních států. A tak při listování knihou na mé zahrádce jsem si položil otázku: má náš národní stát se současným vedením nějakou svou roli v otázkách mezinárodní a vnitřní politiky? Nebo se podrobuje pokynům mocných v zahraničí? A počítá vůbec s existencí našeho státu? Nebo chce být jen hrstkou ve velké říši mezinárodního zájmu?
Tehdy mně Bohuslav Chňoupek při besedě řekl, že problém globalizace nastolený USA je alarmující. Tento program byl nastolen programem německých politiků v třicátých letech minulého století pod pojmem vzniku nové Evropy pod vládou Německa a konkretizován Mnichovem 1938. Dnes již vím, že tato koncepce byla rozvířena opět po 17. listopadu 1989 a v následných letech. Prožíváme ji. Volali po ni svazáci na Národní třídě když „bojovali“ proti jestřábům a konzervativci z KSČ, kteří zase bojovali proti revizionistům, kteří volali po demokratickém socialismu.
Dnes, když vím jaké síly se ujaly moci po 17. listopadu 1989, považuji globalizaci za rozpínavost fašistických idejí a mocenských hegemonů. Propojuje svět na všech úrovních ve svůj prospěch. O to přece usiluje i EU. Ve své podstatě jde o narušování územní svrchovanosti, o omezování státní suverenity, o omezování principů mezinárodního i vnitrostátního práva. Vnitrostátní, veškeré společenské dění, je všestranně ovlivňováno mocenskými celky působícími mimo hranice našeho státu.
Každý z nás dnes ví o koho jde a o co jde. Jde o narušení či likvidaci tisíciletých zkušeností a tradic národních států, našeho státu nevyjímaje. Kráčíme k faktické destrukci cestou zvyšováním kompetencí soukromovlastnických subjektů, privatizací veřejných služeb, likvidací či snižováním státní regulace činností státu. To vše ohrožuje a likviduje podstatu našeho státu. To si ani neuvědomují ti jednotlivci, kteří sice stav s rukou na srdci kritizují, ale chtějí zůstat v chomoutu EU. Tím nic nezmění.
Překonat tento stav předpokládá návrat ke kořenům státnosti, k základním idejím, které měl na mysli president T. G. Masaryk, E. Beneš a další. Je spojen s ochranou potřeb a zájmů našich občanů. Rozvíjet skutečnou demokracii v oblasti politiky, ekonomiky a sociálních problémů. Odmítnout stav, který prožíváme. Ten likviduje především občana jako člověka. Mimořádně aktuální je obnova silného národního státu a jeho tradic. Aktuální jsou slova T. G. Masaryka o idejích, na kterých byl založen náš stát. Ochrana zájmů člověka, občana, národa, zůstává nezastupitelná.
Uzavřel jsem knihu. Smutně zahleděl na zahradu a okolní přírodu. Znovu se zamyslel nad současnu úlohou člověka a našich činitelů. Znají vůbec myšlenky z historie a životem ověřenou pravdu, že jedině suverénní stát s jasnou státní ideou, může být platným členem mezinárodního společenství? Pozor! Zvoní nám hrana! Probuďme se a nespekulujme, nebuďme zbabělí a podlízaví velmocenským zájmům globalistů. Odmítejme jakýkoliv peníz globalistů. Buďme čestní vůči své vlasti a národu.
Ze zahrady jsem šel domů, abych našel slova, kterými bych zakončil svoje zamyšlení. V knihovničce jsem našel přednášku autora, který připomenul slova dr. E. Beneše z dvacátých let minulého století když tvrdil: „Prakticky jde o to, aby v každém národě, který nechce podlehnout, byli politikové a vůdcové, kteří se dovedou na vývoji svého národa dívat z vyšší perspektivy a z objektivního hlediska, kteří by hleděli na svůj národ a na celodenní běžnou politiku ze zorného úhlu historie lidstva a věčnosti.“
Hleďme na současné politiky z těchto faktů a nepřijímejme bláboly, které nás ohlupují. Nenechme se ohlupovat hmyzem, který je pro nás nepříjemný. Jeho podporou, ať nevědomky či zaprodaným cizáckým grošem, likvidujeme sami sebe, svůj národ. Nezapomínejme na to! Zůstaňme Čechy!
Rudolf Hegenbart
červenec 2023